Zájem Čechů o estetické plastické operace roste, bohužel je dělá mnoho lékařů bez potřebné erudice a praxe, výsledky pak bývají žalostné a často také obtížně napravitelné.
Ti co podstoupili estetickou operaci, která dopadla tragicky, to zpravidla úzkostlivě tají. „Chtěla jsem být hezčí, vypadat mladší, tak jsem šla na plastiku. Dopadlo to otřesně, dávají mě dohromady v nemocnici a už dva měsíce jsem v pracovní neschopnosti.“ S tím se nikdo nechlubí, postižení se většinou nesoudí, téměř nikomu se nesvěřují a samozvaní plastičtí chirurgové mohou operovat dál.
Jak je možné, že se to děje? Položila jsem pár otázek místopředsedovi České společnosti plastické chirurgie a zároveň primáři kliniky plastické chirurgie v Olomouci MUDr. Bohumilu Zálešákovi Ph.D.
Kdo smí vykonávat estetické plastické operace? Dohlíží na to někdo?
U rekonstrukčních a dalších plastických operací hrazených z veřejného zdravotního pojištění, je to pojišťovna, která prověří, zda má lékař potřebnou erudici a praxi k provádění těchto operací. Kdyby jí neměl, nedpodepíše s ním smlouvu, takže by mu za provedené operace a další péči nikdo nezaplatil.
Na to, zda mají potřebnou erudici a praxi lékaři, kteří provádějí výkony estetické plastické chirurgie, nedohlíží nikdo. Operace, které si pacient hradí sám, může dělat leckdo, nikdo to nehlídá, plastiku prsou může dělat klidně pediatr.
Neexistuje-li autorita, která by kontrolovala způsobilost lékaře k provádění estetických výkonů, měl by to být pacient (plátce), který si zkontroluje kompetenci a erudici toho kdo výkon provádí. Tato kontrola musí proběhnout před tím, než je výkon proveden, pak je již pozdě.
Setkal jste se s pacienty, kteří měli vážné komplikace nebo žádali korekci otřesného výsledku plastické operace, protože je operoval někdo, kdo neměl vždělání a dostatek zkušeností?
Na klinice plastické chirurgie FN Olomouc působím od roku 2001, s kolegy jsme za tu dobu řešili řadu zbytečných komplikací po estetických operacích, například po plastikách břicha, prsů nebo liposukcích.
Léčili jsme pacientku, která měla po liposukci nekrotickou (odumřelou) tkáň na stehnech a v intimní oblasti. Léčba byla náročná, odumřelou tkáň jsme museli chirurgicky odstranit a po zhojení jsme provést rekonstrukci postižené oblasti.
V posledních letech jsme svědky alarmujícího jevu, kdy lékař bez potřebné erudice pokazí estetickou plastickou operaci a v zápětí se výsledek snaží napravit další operací. Konečný výsledek pak bývá žalostaný a následky lze jen těžko odstranit. Často jsme toho svědky u operací očních víček, zejména víček dolních. Výsledkem může být odchlípnuté spodní víčko, které hrozně vypadá, slzí, pálí a postižený má opakované záněty spojivek. Operace víček působí dojmem snadné až triviální operace a proto se do ní pouští lékaři mnoha specializací (všeobecní lékaři, dermatologové, atd.), k operacím víček jsou přitom vyškoleni pouze plastičtí chirurgové a oční lékaři.
Každá operace s sebou nese riziko komplikací. Řada plastických chirurgů shodně tvrdí, že kdo nemá komplikace, buď neoperuje, nebo lže. Jak to je?
Statistika je neúprosná, pokud chirurg intenzivně operuje, dříve nebo později se komplikace objeví. Zpočátku, když chirug začíná, může být výše uvedené tvrzení pravdivé. Podstatné je, kolik těch komplikací má a jak je dokáže zvládnout. Během rozsáhlé přípravy plastického chirurga je prevenci a řešení komplikací věnován velký prostor. Zásadní rozdíl mezi plastickým chirurgem a těmi co se snaží dělat estetické plastické operace je v kvalitě přípravy a v přístupu k řešení komplikací. Špatně řešené komplikace mohou mít trvalé následky.
Jaké komplikace mohou běžně nastat, i když operatér postupuje zcela správně?
Obecně můžeme jmenovat krvácení, infekci, poruchy hojení rány, vznik hypertrofických nebo keloidních jizvev, alerické rekce, komplikace během anestézie a žilní trombóza s jejími důsledky.
V případech, kdy operace provádějí nekompetentní (netrénovaní) lékaři, často tyto komplikace řeší tristně. Aby byl lékař schopen úspěšně zvládat komplikace, musí se neustále vzdělávat a mít dostatek praxe.
U jakých komplikací je jasné, že operatér udělal chybu na základě neznalosti nebo nedostatku zkušeností?
Většinou je možné na tuto příčinu usuzovat, setkáme-li se s naprosto atypickým, neočekávaným výsledkem a také tam, kde je vzniklé komplikace nebyly řešeny adekvátně.