Udělala jsem rozhovor s pacientkou a připravila text, který jsem na žádost MUDr. Hýži poslala mluvčí FN Brno pí Mrázové ke schválení. Ona mě kontaktovala, že by k tomu udělala TK, souhlasila jsem a zveřejnění pozdržela.
Zdence je 52 let, její maminka zemřela na rakovinu vaječníků, babička měla karcinom prsu a později zemřela na rakovinu vaječníků a dělohy. Také ona letos v lednu onemocněla karcinomem prsu. Genetické vyšetření potrdilo dědičnou zátěž, mutaci genu BRCA 2. V rodinách s mutací BRCA 2 je 85% riziko vzniku karcinomu prsu a 20% riziko vzniku nádoru vaječníků.
Preventivní odstranění obou prsů a vaječníků jí lékaři doporučili po chirurgické léčbě a čtyřech silných chemoterapiích, souhlasila. MUDr. Petr Hýža se zasadil o to, aby všechny operace byly provedeny najednou, Zdenka je mu za to velmi vděčná. Chvíli to vypadalo, že jí čekají další dvě operace, nejprve odstranění vaječníků a po třech měsících odstranění prsní žlázy s okamžitou rekonstrukcí prsů tukovým lalokem z břicha.
Unikátní sedminohodinová operace proběhla 19. června ve FN v Brně. Hlavním operatérem byl zkušený plastický chirurg MUDr. Petr Hýža, na sále měl pět lékařů, kteří pracovali ve dvou týmech a během operace
- odstranili prsní žlázu z obou prsů,
- z břicha odebrali tukové laloky, pruhy kůže a tuku s 12 cm dlouhými cévami,
- odstranili vaječníky, břicho bylo otevřené po preparaci laloků a k odejmutí vaječníků jim stačilo protnout pobřišnici,
- po preparaci laloků a odstranění vaječníků provedli plastickou operaci břicha,
- tukovým lalokem z břicha zrekonstruovali prsa, cévy napojovali pod mikroskopem,
- větší prsa bylo třeba po odebrání prsní žlázy také modelovat,
- nakonec rekonstruovali obě bravky.
Rozhovor s paní Zdenkou
Proč jste se rozhodla podstoupit takto náročnou preventivní operaci?
V lednu 2015 jsem šla na běžnou preventivní prohlídku k mé gynekoložce, paní doktorka mi v levém prsu našla malou bulku, následovalo vyšetření prsu ultrazvukem a biopsie, odebraný vzorek byl zaslán na histologické vyšetření. Když mi paní doktorka volala, že výsledek už má a že se mám zastavit, dostala jsem trochu strach. Proč mi to nemohla říct do telefonu? Doprovodil mě k ní manžel. Dozvěděla jsem se, že mám rakovinu, ze 7 vzorků poslaných na histologii bylo u 4 potvzeno, že jde o karcinom.
Zatočila se mi hlava, říkala jsem si, proč zrovna já, co jsem komu udělala? Začala jsem břečet a vyšla ven z ordinace. Manžel hned věděl, co se děje, objal mě a řekl, že musíme bojovat. Bez podpory manžela a rodiny bych to všechno nezvládla. Manžel mě držel nad vodou a dodal mi chuť bojovat.
Jak jste snášela chemoterapii? Málokdo si asi umí představit, co to obnáší.
Po chirurgickém odstranění karcinomu, poslali vzorky nádoru do USA. Výsledek byl špatný, nádor patřil mezi ty nejagresivnější. Vybrala jsem si silnou chemoterapii, byla jsem na ní čtyřikrát, vždy po třech týdnech. Kdybych zvolila slabší, musela bych na ní jít šestkrát. První týden po každé chemoterapii jsem byla naprosto zničená, neudržela jsem ani sklenici s vodou, byla jsem úplně bezmocná. Druhý týden jsem se už trochu pohybovala a vracela se mi chuť do života, třetí týden už mi bylo celkem dobře. Následuje další chemoterapie a vše se opakuje.
Jste poměrně krátce po velmi náročné operaci? Jak se cítíte?
Od operace neuběhlo ani čtrnáct dní, operační rána ještě mokvá, chodím na převazy k panu doktorovi Hýžovi. Pan doktor je strašně skromný a laskavý člověk, poradil mi a pomohl, má zlaté ruce.
Nemůžu se smát, břicho mě bolí, ale jsem štastná, že už jsem doma. První dny po zákroku sice byly velice nepříjemné, ale dalo se to zvládnout.
Mám navíc Leidenskou mutaci, dědičně zvýšenou krevní srážlivost a zvýšené riziko vzniku trombózy. Proto si musím po operaci píchat injekce na řezení krve.